Křišťan z Prachatic

Křišťan z Prachatic, latinsky Christianus de Prachaticz, (před rokem 1370 v Prachaticích – 5. září 1439 v Praze) byl český astronom, matematik, lékař a teolog, stoupenec Jana Husa.

Od roku 1386 studoval na Karlově univerzitě v Praze, kde v roce 1388 složil bakalářské zkoušky a v roce 1390 zkoušky mistrovské. Na pražské univerzitě působil až do konce života, když byl několikrát zvolen děkanem filozofické fakulty a čtyřikrát rektorem univerzity. Od roku 1406 byl farářem a kazatelem v kostele sv. Michala na Starém Městě pražském. Byl učitel a přítel Jana Husa, kterého podporoval v jeho reformátorských návrzích, po jeho smrti se přiklonil k umírněnému husitství.

Nejdůležitější část jeho díla tvoří dva astronomické spisy o astrolábu, ''De composicione astrolabii'' a ''De utilitate (usu) astrolabii'', které si získaly ohlas i ve světě. Velkou popularitu si získal s českými spisy o lékařství, byl považován za odborníka na léčení moru, a herbářem. Napsal latinsky pojednání o pouštění žilou. Křišťan z Prachatic je autorem aritmetického spisu ''Algorismus prosaycus'', jehož dobu vzniku se doposud nepodařilo přesně stanovit. Předpokládá se, že to bylo ve druhém desetiletí 15. století, tedy v době, kdy Křišťan z Prachatic napsal i své astronomické spisy. Získáno z Wikipedie